Své vzpomínky si snažím co nejlépe uchovat v paměti a ty o kterých vím, že je zapomenu, si zapíšu do deníku. Mou nejnovější a nejkrásnější vzpomínkou je lyžařský kurz, který probíhal ve dnech od 9.2 do 16.2. Autobusy odjížděly kolem 13:01. Naše třídy ( 7. A/B/C) byly ubytovány v horském hotelu Žalý na Benecku. Pokoje byly nádherné. Každý den jsme měli dopoledne lyže a odpoledne běžky, další den se to zase prostřídalo. Když byl klid a nebo nebylo co dělat, seděli jsme v chodbě mezi pokoji a všichni jsme se společně bavili. Jelo s námi i pár osmáků a deváťáků. Nemohu zapomenout na dny, večery a noci plné smíchu, zábavy a v některých případech i slz.
Moc dobře si vybavuji můj první den na lyžích a běžkách. Lyžovat mi šlo ale s běžkami to opravdu nebyla láska na první pohled. Měla jsem je špatně namazané a tím pádem mi to při šplhání do strmého kopce šíleně klouzalo. Zůstala jsem pod kopcem se zamotanýma nohama a učitel mě jenom ze shora kritizoval, myslela jsem, že se hambou zahrabu do země, zvláště když se na mě všichni z mé skupiny posměšně šklebili.
Další dny byly také velice super. Každé ráno byla v 8:00 snídaně typu "švédské stoly". Snažili jsme se pořádně nacpat, abychom měli zásobu jídla na další hodiny, protože obědy občas za moc nestály. Některé holky, kluci a dokonce i učitelé, tajně pašovali jídlo ze snídaně, aby měli co jíst :-DDD.
Během toho týdně se dokonale změnil můj vztah k horám, lyžím (běžkám) i ostatním lidem. Začala jsem všechno vnímat z té lepší stránky a myslím si, že ostatní také. Na Valentýna jsme s deváťáky a osmáky uspořádali diskotéku. Moc jsem netančila, protože kamarádky to nebyvilo a nikdo semnou něchtěl tancovat. Potom si mě ale kluci z vyšší třídy všimli a vzali mě mezi sebe do kruhu. Drželi jsme se za ruce nebo kolem ramen, a tancovali jsme kolem třídního prdlouše. No zkrátka, to bylo vážně super. (Od tohoto dne jsem byla tajně zamilovaná, jen tak mimochodem....)
Poslední den našeho pobytu se konaly závody ve slalomu a běžkách. Na lyžích jsem si udělala ošklivý, modro-zeleno-fialový šrám na noze. Na běžkách mi jedna holka podkopla nohy a já jsem se při pádu opět bouchla do téhož místa. Nakonec sem ale přeci jen dojela.
Večer byla strašně dobrá večeře s vynikajícím dezertem. Kluci chtěli připravit další diskotéku a tak jsem si při té příležitosti koupila kolu. Tancovala jsem s kamarádkama ale jenom občas, protože kluci si usmyslili, že tam budou pouštět samý "cajdáky". Ten večer jsem prořvala na záchodě.
Hrozně nerada bych tento zážitek vyhnala z hlavy. Bylo to perfektní a ještě teď jsem smutná, že jsem tam nemohla zůstat déle. Doufám, že se tam někdy opět na krátký pobyt vrátím. Vzpomínky jsou zkrátka krásná věc a je dobré si je uchovat.